Ručení
Ručení je institut občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), kterým třetí osoba — ručitel — přebírá závazek uhradit dluh, pokud jej neuhradí samotný dlužník. Ručitel odpovídá za splnění závazku celým svým majetkem, nejen vyhrazenou částkou. Pro banku je ručení způsob, jak snížit riziko úvěru — místo zástavy konkrétní věci ručí osobním závazkem další osoba.
U začínajících OSVČ banka často vyžaduje ručení manžela, manželky nebo rodiče, pokud žadatel sám nemá dostatečnou bonitu nebo historii podnikání. Ručitel by si před podpisem měl reálně spočítat, že dokáže celý úvěr splácet ze svých vlastních příjmů — nejde o formalitu. Specifická forma ručení v podnikání jsou záruční programy Národní rozvojové banky, kde ručí stát.
Zdroj: Občanský zákoník