Zástava
Zástava je věcné právo k zajištění dluhu, které upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Dlužník (nebo třetí osoba) poskytne věřiteli právo k určité věci — nejčastěji nemovitosti, vozidlu, stroji nebo cenným papírům — s tím, že pokud dluh neuhradí, věřitel se může uspokojit z prodeje této věci.
Na rozdíl od ručení, kde ručitel odpovídá celým majetkem, je zástavní právo navázané na konkrétní věc. Pro OSVČ to bývá nemovitost (u hypoték nebo větších investičních úvěrů), pořizovaný stroj nebo vozidlo (u investičních úvěrů a leasingu) nebo zásoby a pohledávky (u některých provozních úvěrů). Banka u nemovitostí typicky pracuje s LTV — poměrem výše úvěru k tržní hodnotě zástavy. Zástavní právo se zapisuje do katastru nemovitostí, registru vozidel nebo rejstříku zástav.
Zdroj: Občanský zákoník