Odhad bonity OSVČ — kalkulačka DSCR a DTI
Proč jsou DSCR a DTI u OSVČ jiné než u zaměstnance
Zaměstnanec dokládá hrubou mzdu a banka ji bere jako fixní vstup. OSVČ takovou jistotu neposkytne — příjem se mění s počtem zakázek, sezonou, fakturační kázní klientů i daňovou optimalizací. Banka proto u OSVČ pracuje s odlišnou metodikou: posuzuje minimálně dvě po sobě jdoucí základy daně, výpisy z podnikatelského účtu za 6 až 12 měsíců a porovnává je s nahlášenou bonitou.
DSCR (Debt Service Coverage Ratio) vyjadřuje, kolikrát provozní cash flow pokrývá měsíční dluhovou službu. Hodnota 1,0 znamená přesné pokrytí — bez rezervy. Banky proto požadují minimálně 1,2; konzervativně 1,5 a víc. Detail metodiky popisuje stránka Jak banka hodnotí bonitu OSVČ.
DTI (Debt-to-Income) je rychlejší, ale méně přesný ukazatel. Sečítá všechny splátky úvěrů a dělí je hrubým měsíčním příjmem. U fyzických osob se v ČR neformálně používá hranice 40–50 %; u OSVČ se obvykle pracuje s přísnější hranicí 30–45 %, právě kvůli sezonalitě a riziku výpadku zakázky.
Co kalkulačka počítá a jak ji číst
Odhad bonity OSVČ — DSCR a DTI
Zadejte měsíční příjem z podnikání, fixní podnikatelské náklady a součet všech splátek. Kalkulačka spočítá DSCR (krytí dluhové služby) a DTI (poměr dluhové služby k příjmu).
Volný cash flow (po nákladech)
— Kč
DTI (dluh / příjem)
— %
DSCR (krytí splátky)
—
—
—
Pozn.: Banky používají vlastní scoring modely a kromě DSCR/DTI hodnotí registry BRKI, NRKI, SOLUS, závazky vůči ČSSZ a finančnímu úřadu. Tento výpočet nenahrazuje posouzení banky.
Co výsledek znamená a co s ním
Pokud kalkulačka vrátí příznivé pásmo (DTI pod 30 %, DSCR nad 1,5), máte rezervu pro výpadek jedné–dvou zakázek bez ohrožení splácení. Banky v tomto pásmu obvykle nepovažují žadatele za rizikového, ale stále kontrolují registry a délku podnikání. Začínající OSVČ v prvním roce má i při dobrých číslech omezený výběr produktů — viz úvěr bez daňového přiznání.
Hraniční pásmo (DTI 30–45 %, DSCR 1,2–1,5) banky akceptují, ale obvykle požadují doložené výpisy z podnikatelského účtu, ručení, případně vyšší vlastní zdroje. U paušální daně je situace komplikovanější, protože banka nevidí reálnou strukturu příjmů a výdajů — viz doložení příjmu při paušální dani.
Rizikové pásmo (DTI nad 45 % nebo DSCR pod 1,2) obvykle vede k zamítnutí nebo k horším podmínkám (vyšší úrok, kratší splatnost, požadavek na zástavu). V tomto pásmu nestačí jen formálně doložit příjmy — pokud trváte na úvěru, snižte částku, prodlužte splatnost, refinancujte stávající závazky nebo zvažte alternativní financování. Pokud jste zde z důvodu nárůstu nákladů (energie, leasing, ČSSZ doplatek), podívejte se nejdřív na varovné signály předlužení OSVČ.
Co kalkulačka nezohledňuje
Banky kromě DSCR a DTI hodnotí celou řadu dalších faktorů, které tato kalkulačka nezachycuje. Jsou to zápisy v registrech BRKI, NRKI a SOLUS, závazky vůči ČSSZ a finančnímu úřadu, zápis v insolvenčním rejstříku, druh podnikání (sezonní vs. stabilní), délka existence živnosti, typ daňového režimu (daňová evidence, paušální výdaje, paušální daň) a stabilita klientského portfolia. Vyšší DSCR nezachrání žadatele se zápisem v SOLUS; nižší DTI nepomůže při nedoplatcích na sociálním pojištění. Detail rozboru viz negativní záznamy v registrech.
Banka také pracuje s vlastními limity podle typu úvěru — provozní úvěr, investiční úvěr, kontokorent k podnikatelskému účtu a hypoteční úvěr mají jiné scoring modely. Pro produktové rozdíly viz provozní úvěr pro OSVČ a investiční úvěr pro OSVČ.
Jak připravit vstupy, aby výpočet odpovídal realitě
Přesnost kalkulačky stojí na kvalitě vstupů. Měsíční čistý příjem z podnikání se počítá jako roční základ daně mínus daň z příjmů, mínus sociální a zdravotní pojistné, dělené dvanácti. U paušální daně dosaďte čistý měsíční zůstatek po odečtení paušální platby. Měsíční fixní podnikatelské náklady se odvozují z účetnictví — nájem provozovny, leasing auta, software, internet, telefon, pojištění odpovědnosti, účetní. Nepatří sem variabilní náklady spojené s konkrétní zakázkou (materiál, subdodávky), ty jsou pokryté tržbou. Stávající splátky úvěrů zahrnují všechny — osobní hypotéku, auto, kreditní karty (orientačně 3 % limitu jako měsíční minimum), stejně jako podnikatelské úvěry. Pokud platíte alimenty nebo exekuční srážku, přidejte je sem. Pro rozšířený rámec viz daňové přiznání jako důkaz příjmu.
Časté otázky
Často kladené otázky
- Co znamená DSCR a DTI v kontextu OSVČ?
-
DSCR (Debt Service Coverage Ratio) ukazuje, kolikrát váš provozní cash flow pokryje měsíční dluhovou službu — banky obvykle požadují minimálně 1,2 až 1,5. DTI (Debt-to-Income) je poměr celkových splátek k hrubému příjmu — orientační hranice u OSVČ leží mezi 30 a 45 %. Detail viz /bonita-osvc/jak-banka-hodnoti-osvc/.
- Banka mi spočítá totéž?
-
Nespočítá. Banka pracuje s úředními podklady (daňové přiznání za dvě poslední období, výpisy z podnikatelského účtu, registry BRKI, NRKI a SOLUS), používá vlastní scoring a koeficienty. Tato kalkulačka slouží k orientaci ještě před žádostí, ne jako simulace bankovního rozhodnutí.
- Proč zadávám fixní podnikatelské náklady zvlášť?
-
OSVČ má kromě osobních výdajů i pravidelné podnikatelské výdaje (provoz, leasing, materiál, software). Pro DSCR je relevantní provozní cash flow, tedy příjem mínus tyto provozní náklady. Bez tohoto rozdělení by čísla byla nadhodnocená a vedla k mylnému závěru o vlastní úvěruschopnosti.
- Co když výsledek vyjde rizikově, ale potřebuji úvěr?
-
Snižte částku, prodlužte splatnost, splaťte nejprve část stávajících závazků nebo zvažte ručení (spolupracující manžel/manželka, NRB záruka). Před podpisem si projděte /checklist-pred-zadosti/ a v případě obav konzultujte v bezplatné dluhové poradně.
Související zdroje
- Jak banka hodnotí bonitu OSVČ — detail metodiky
- Daňové přiznání jako důkaz příjmu
- Kolik si může OSVČ bezpečně půjčit — pravidlo 30 %
- Splátkový kalkulátor — anuita a RPSN