Doplatky pojistného po podání daňového přiznání

Jak doplatek vzniká — základ a vzorec

OSVČ platí v průběhu roku zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Výše záloh vychází z základu daně předchozího roku — nebo z minimálního vyměřovacího základu, pokud OSVČ podniká teprve první rok nebo měla nízký příjem. Po skončení zdaňovacího období a podání daňového přiznání nastane vyúčtování.

Pojistný základ na sociálním pojištění tvoří 50 % daňového zisku (příjmy minus výdaje). Z tohoto základu OSVČ odvádí sazbu pojistného — pro sociální pojištění je to sazba platná v daném roce pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pro zdravotní pojištění pak 13,5 % z vyměřovacího základu (taktéž 50 % zisku, nejméně z minima).

Doplatek nastane vždy, když skutečný základ převýší základ, z něhož byly zálohy vypočítány. Pokud jste celý rok platili minimální zálohy, ale váš zisk byl vyšší než minimální základ, přeplatek nenastane — naopak vznikne doplatek, a to v plné výši rozdílu.

Termíny a sankce ČSSZ a zdravotních pojišťoven

Po podání daňového přiznání OSVČ odevzdá přehled o příjmech a výdajích. ČSSZ i zdravotní pojišťovny mají pro tento přehled vlastní formuláře a lhůty. Zpravidla platí:

1. 1

2. 2

3. 3

4. 4

5. 5

Přesné lhůty jsou upraveny zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a zákonem o veřejném zdravotním pojištění — ověřujte je vždy přímo na stránkách ČSSZ — sekce pro OSVČ, protože se mohou rok od roku lišit.

Při nedodržení termínu odevzdání přehledu hrozí penále. Pokud přehled vůbec nepodáte, ČSSZ může stanovit pojistný základ odhadem — a ten bývá vyšší, než jaký by vyšel z daňového přiznání. Penále za opožděnou platbu doplatku se počítá denně z dlužné částky.

Dopad na cash flow OSVČ — jednorázový výdaj v Q2 nebo Q3

Daňové přiznání se podává zpravidla do konce března nebo dubna (při zastoupení daňovým poradcem do konce června). Termíny pro přehledy na ČSSZ a pojišťovny navazují těsně. Výsledkem je, že doplatek pojistného OSVČ zaplatí nejčastěji v dubnu, květnu nebo červenci.

Pro cash flow to znamená jednorázový výdaj, který předem nebylo možné přesně naplánovat, pokud OSVČ v průběhu roku neprůběžně odhadovala výši svého zisku. Doplatek nepřichází postupně — přichází celý najednou.

Problém se prohlubuje u OSVČ, která má sezónní příjmy — vyšší zisk v Q3 nebo Q4 se projeví doplatkem až v Q2 následujícího roku, tedy v době, kdy mohou být příjmy nižší.

Jak doplatek ovlivňuje žádost o úvěr

Banka při posuzování žádosti OSVČ o úvěr nevychází jen z daňového přiznání — kontroluje také přehledy odevzdané ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Z těchto přehledů vidí výši doplatku, který OSVČ musela uhradit, a hlavně výši nových měsíčních záloh, které OSVČ platí od nového roku.

Zvýšené zálohy do nového roku snižují disponibilní příjem — a banka pracuje právě s disponibilním příjmem, ne s hrubým ziskem. Pokud zálohy vzrostly výrazně (což nastává u OSVČ, která skočila ze zálohy z minima na zálohu z reálného zisku), disponibilní příjem klesá, a tím se snižuje i to, co banka uzná jako základ pro výpočet splátky nového úvěru.

Samostatnou kapitolou je situace, kdy OSVČ při žádosti o úvěr teprve čeká na výsledek daňového přiznání. Banka pak pracuje s posledním dokončeným přiznáním, ale ví, že zálohy za aktuální rok mohou být jiné. Při výrazném růstu záloh bude banka požadovat vysvětlení a aktuální výpisy z účtu.

Praktická příprava — rezerva a splátkový kalendář u ČSSZ

Nejspolehlivější způsob, jak se doplatku přizpůsobit, je průběžně sledovat výši svého zisku a odhadovat, kolik doplatku přijde. Jednoduchý postup:

1. 1

2. 2

3. 3

4. 4

5. 5

Pokud doplatek skutečně nastal a OSVČ ho v daný moment nemá připravený z rezervy, zákon č. o pojistném na sociální zabezpečení — konkrétně § 20a — umožňuje za splnění podmínek požádat ČSSZ o splátkový kalendář. Splátkový kalendář není nárok — ČSSZ ho může přiznat, ale nemusí, a vždy se jedná o výjimečné řešení, ne o standard. Podrobnější podmínky ověřte přímo na stránkách ČSSZ — sekce pro OSVČ.

Při žádosti o splátkový kalendář ČSSZ standardně požaduje prokázání, že OSVČ nemá prostředky doplatek uhradit okamžitě, a zároveň nesmí mít jiné nedoplatky na pojistném nebo penále. Schválení splátkového kalendáře neznamená pozastavení penále — penále narůstá dál, dokud celá pohledávka není uhrazena.

Paušální daň je zvláštní případ. Pokud OSVČ platí paušální daň, odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou součástí měsíčního paušálu a doplatek po přiznání standardně nevzniká — podmínkou je ale, že OSVČ nepřekročila příjmový strop paušálního režimu. Pokud strop překročíte, z paušálního režimu vypadáváte a musíte podat standardní daňové přiznání včetně přehledů. Detail paušálního režimu spravuje Finanční správa ČR.

Často kladené otázky

Co se stane, když doplatek nezaplatím včas?

+

ČSSZ a zdravotní pojišťovna začnou účtovat penále za každý den prodlení. Pokud dluh poroste a přejde do vymáhání, ČSSZ může vydat platební výměr nebo zahájit správní exekuci. Záznamy o vymáhaném dluhu se mohou promítnout do registrů, které banka sleduje při posuzování bonity. Čím déle doplatek neuhradíte, tím vyšší celková částka bude — penále se počítá průběžně a nevzniká jednorázově.

Mohu si u ČSSZ domluvit splátky?

+

Ano, zákon o pojistném na sociální zabezpečení v § 20a splátkový kalendář umožňuje, ale není na něj nárok — ČSSZ ho posuzuje individuálně. Podmínkou je zpravidla prokázání platební neschopnosti a neexistence jiných nedoplatků. I při schváleném splátkovém kalendáři narůstá penále za dosud neuhrazené pojistné. Splátkový kalendář je krajní řešení, ne alternativa k tvorbě rezervy.

Vidí banka v přehledu, že jsem měl doplatek?

+

Přímo doplatek jako číslo banka v přehledu nevidí — banka přehled od ČSSZ a pojišťovny sama nevyžaduje ani nezpracovává jako svůj vstupní dokument. Vidí ale výši nových měsíčních záloh, které z přehledu vyplynou, a to z výpisů z účtu, kde odchozí platby záloh figurují pravidelně. Výrazně vyšší zálohy v aktuálním roce oproti předchozímu budou v výpisech viditelné a banka se na ně může dotázat.

Projít checklist před žádostí o úvěr